„Co se týče pevného připojení k internetu, na tom nejsme zrovna slavně. Vzhledem k tomu, že je Česká republika spíše inovativní zemí, zasloužili bychom si lepší čísla,“ říká Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Quantcom, která je jedním z největších tuzemských vlastníků a provozovatelů optických sítí.

Zdroj: Respekt

Data jsou mízou současné ekonomiky. V Česku ale proudí pomaleji, než je ve vyspělém světě obvyklé. Rychlost tuzemského pevného internetu zaostává nejen za západní Evropou či Severní Amerikou, ale i za některými podstatně méně rozvinutými zeměmi. Ukazují to mezinárodní srovnání kapacity a kvality datových sítí. 

Například Speedtest společnosti Ookla, který je považován za významný mezinárodní srovnávač rychlostí internetu, řadí Česko ve svém nejnovějším žebříčku na nelichotivé 72. místo. Mediánová rychlost stahování na pevné síti (tedy střed naměřených hodnot, očištěný od výchylek) dosáhla v květnových výsledcích Speedtestu 49 megabitů za sekundu. V Singapuru, který vede země s nejrychlejším pevným internetem, to bylo 209 Mb/s. Za celý svět byl průměr 64,7 Mb/s. 

„Z různých srovnání a statistik vyplývá, že Česko se skutečně pohybuje kolem 50 megabitů za sekundu, lokálně to samozřejmě může být více, ale celorepublikový průměr je kolem této hodnoty,“ říká Tomáš Strašák. Taková rychlost ovšem příliš neobstojí ani v regionu střední a východní Evropy. Společnost Cisco, která je předním světovým dodavatelem technologií pro datové sítě, odhaduje, že pevný internet v tomto regionu se v příštím roce dostane v průměru na 87,7 Mb/s, v západní Evropě na 123 Mb/s, v Severní Americe na 141,8 Mb/s a v regionu Asie a Pacifiku na 157 Mb/s.

Odborníci se shodují, že Česko zaostává hlavně kvůli nedostatečnému rozšíření optických sítí, které jsou v současnosti nejrychlejší a nejspolehlivější technologií pro pevný internet. Za pravdu jim dává třeba studie Broadband Coverage in Europe 2020, kterou pro Evropskou komisi vytvořila společnost IHS Markit. Podle ní je jen třetina oblastí v tuzemsku pokryta vysokorychlostním internetem, který umožňuje stahovat data rychlostí až jeden gigabit za sekundu. Česká republika se tak umístila až na 28. místě z 31 srovnávaných evropských zemí. Průměr Evropské unie byl 59 procent území pokrytého až gigabitovou sítí. „Gigabit by dnes měl být pro moderní domácnost standardem, firmám jsme v naší optické síti schopni poskytnout klidně přenosovou rychlost 100 gigabitů za sekundu,“ představuje možnosti optiky Tomáš Strašák.

Zaostávání má podle Strašáka i historické kořeny. Jako jedna z posledních zemí zavádělo Česko už technologii DSL, která v minulosti využila stávající metalické telefonní linky pro vysokorychlostní přenos dat. A na této síti se velká část pevného internetového připojení koncových zákazníků odehrává dosud, i když už došlo k několika vlnám modernizace a technologického upgradu. Někteří konkurenti Quantcomu se snaží připojení po někdejších telefonních linkách zrychlit například využitím dvou párů metalické sítě najednou (technologie takzvaného bondingu) nebo vylepšením sítě pro kabelovou televizi (technologie označovaná jako DOCSIS). Budoucnost je ale v optice a tam hlavně by měly investice směřovat. Výstavba optické 

infrastruktury nicméně stále nejde dostatečně rychle a mimo jiné také naráží na slabou podporu státu. Ten sice v minulosti vyčlenil miliardy, a to i z evropských peněz, na rozvoj vysokorychlostního internetu po optice, ale rozdělování těchto peněz zpravidla vázlo na špatně připravených a vypsaných výběrových řízeních, která stále někdo napadal. Přes deset miliard mělo jít například na budování datových sítí tam, kde zatím chybí. Bílá místa na mapách mu měli ukázat sami operátoři, kteří by tak ale do svých rajonů otevírali cestu dotované konkurenci. Raději proto tvrdili, že více méně žádná bílá místa nejsou, a strategie podpory proto ztroskotala.

Státy přitom hrají v rozvoji internetu často velmi důležitou roli. V současnosti je celosvětovým trendem dotahování optických sítí až ke koncovým uživatelům včetně domácností. Hlavní projekty v řádech miliard dolarů se nyní podle Davida Polláka, byznys development manažera v dodavateli telekomunikačních zařízení Raycom, odehrávají v Severní Americe, kde vláda subvencuje výstavbu optických přípojek. „Když se vláda v USA rozhodne, že podpoří tento typ infrastruktury, tak to ukazuje její význam,“ dodává Pollák.

Rychlejší výstavbu optických sítí brzdí také přístup českého státu při povolování staveb. Přípojka dlouhá 200 metrů si podle lidí z oboru vyžádá schvalování úřadů trvající třeba rok nebo rok a půl. Projekty, které vedou přes působnost několika stavebních úřadů, pak nezřídka zaberou jen ve fázi povolování několik let. „Přitom celý ten proces je z mé zkušenosti zoufale zbytečný. Před 15 lety byl podstatně jednodušší a fungovalo to také,“ říká vedoucí týmu regionálních metropolitních optických sítí v Quantcomu a Strašákův kolega Jiří Prudík.

 

Tomáš Strašák (45)

Vystudoval mezinárodní obchod a evropskou integraci na pražské VŠE a Staffordshire University ve Velké Británii. Mezi lety 2000 a 2004 působil v někdejším Českém Telecomu a vedl tam tým mezinárodního datového prodeje. Od roku 2004 byl členem představenstva společnosti net4net, kde měl na starosti rozvoj. Když Dial Telecom v roce 2007 koupil net4net, stal se Strašák v Dialu obchodním ředitelem a členem představenstva. Od letošního ledna se firma jmenuje Quantcom.

 

Quantcom

Společnost, dříve působící pod názvem Dial Telecom, založila v Praze v roce 2000 skupina manažerů z někdejší telekomunikační společnosti Globix. Původně se orientovala hlavně na obchod s hlasovými službami. Prostřednictvím nákupů různých telekomunikačních firem pak Dial začal budovat vlastní optickou infrastrukturu a zaměřil se na datové služby a internet pro firmy. Dnes má asi 10 tisíc firemních zákazníků. Služby Quantcomu v Česku využívají i největší technologické firmy světa.  Je také velmi důležitým hráčem na velkoobchodním trhu datových kapacit a při přenosu dat napříč střední Evropou. Skupina má kolem 200 zaměstnanců a v roce 2020 vykázala konsolidovaný zisk EBITDA na úrovni 318 milionů korun.

Sdílejte článek

Nenechte si ujít novinky z Quantcomu

Přidejte si nás na sociálních sítích a mějte vždy přehled o dění ze světa B2B telekomunikace.

Quantcom Logo
Kontaktní údaje