Quantcom (do nedávna Dial Telecom) patří na českém trhu mezi největší vlastníky optických sítí – telekomunikační infrastruktury, které patří budoucnost vysokorychlostního internetu. S asi 4700 kilometry optiky se skupina řadí mezi čtveřici největších hráčů v oboru, spolu s firmami jako Cetin, T-Mobile a Vodafone.

zdroj: Hospodářské noviny

Tato ryze česká telekomunikační skupina svou pozici získala díky postupným nákupům: kdysi například koupila od PPF operátora InWay, později zase síťovou společnost net4net, vyčleněnou z bývalého Transgas Netu. Také získala českou část Telekom Austria, provozující značku Volný. Někdejší Dial několik let vlastnil i minoritní podíl v ČD Telematice, v roce 2016 přibyl i operátor Pe3ny Net v Praze nebo Matrigo ve Velkém Meziříčí.

Díky akvizicím získala firma za pouhé stovky milionů korun unikátní a dnes velmi hodnotnou městskou a meziměstskou infrastrukturu, kterou by v současnosti už prakticky nebylo možné znovu vybudovat. Její optická síť běží napříč celou Českou republikou – od maďarských hranic až do Německa, Polska a Rakouska.

Tomáš Strašák, člen představenstva a obchodní ředitel Quantcomu, říká v exkluzivním rozhovoru pro HN, že si optické sítě udrží svoji důležitost i po nástupu nové mobilní technologie 5G. „Každý posun technologie vpřed vytváří mnohem větší a větší nároky na přenos a 5G nebude schopna všechny tyto nároky uspokojit,“ tvrdí Strašák. Zároveň přiznává, že o optickou infrastrukturu je mezi investory boj a případné další akvizice už by byly velmi drahé.

HN: Quantcom, dříve Dial Telecom, vyrostl na sérii akvizic různých menších telekomů s vlastními optickými sítěmi. Akvizice jste dělali i v posledních letech. Budete v tom pokračovat?

V oblasti služeb pro firmy se na některé příležitosti stále díváme. Nechceme si je úplně zavřít, protože je spousta věcí, které se na trhu ještě mohou stát. Ale je nutné říci, že vhodných firem ke koupi už je velmi málo. Nevidíme mnoho prostoru pro to, abychom těmito akvizicemi naplnili naši strategii působit tam, kde máme vlastní infrastrukturu. Zajímaly by nás často jen části firem a většinou se nám takové nákupy zdají neefektivní a velmi drahé.

HN: Podle čeho jste vybírali, co koupit?

Zajímaly nás společnosti, které buď měly infrastrukturu, jež by se nám hodila do portfolia, nebo měly velkou základnu firemních zákazníků.

HN: Vaše firma od ledna změnila název. Co si od toho slibujete?

Chceme se odpoutat od minulosti, kdy jsme měli různá zaměření. Název Dial Telecom dnes už tuto funkci neplní, protože „dial“ je v angličtině „vytáčet“. To odkazuje k dávným počátkům naší firmy a „vytáčený internet“ je spíš už pro pamětníky. Byli jsme léta schovaní a teď, po létech budování, chceme trochu vyjít z jakéhosi undergroundu. Chceme, aby když se s námi zákazník setká, aby se už v názvu zrcadlilo, co děláme a že jsme profesionálové.

HN: Co je tedy současný Quantcom?

Dnes jsme operátor optických sítí, který ve střední Evropě propojuje pět zemí – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Základ ale tvoří česká národní síť a městské sítě, kde připojujeme tisíce firemních zákazníků především optikou. Nad touto sítí je pak naše přeshraniční síť – vlastně taková infrastrukturní řeka, přes kterou do České republiky přicházejí se svými službami největší internetové a technologické firmy světa. Přes nás jde možná až čtvrtina datového provozu mezi západní Evropou a Ruskem. Většina velkých mezinárodních firem, které přicházejí do České republiky s nějakou internetovou nebo jinou službou, potřebují konektivitu přes optická vlákna. A k tomu použitelnou fyzickou infrastrukturu má v Česku pouze Cetin, ČD Telematika a my. Díku optickým sítím, které máme ve městech, pak připojujeme další tisíce zákazníků napřímo. Ti tak mohou obejít různé nástavby a předprodeje.

Celkem máme asi 4700 kilometrů optických vláken, takže co do velikosti infrastruktury jsme určitě v první čtyřce, spolu s Cetinem, T-Mobilem a Vodafonem. Co se týče čistě zprostředkovatele datového toku procházejícího přes Českou republiku, jsme dokonce hráčem číslo jedna.

HN: Na trhu ale stále existují i jiné technologie přenosu dat. Navíc časem přijde i mobilní technologie 5G. Může to oslabit pozici optiky?

Optika nabízí, zjednodušeně řečeno, neomezené možnosti. Dokáže poskytnout téměř jakoukoli kapacitu. Zákazník se nemusí obávat, že když se v budoucnosti jeho datové požadavky zvýší, bude muset přecházet na jinou technologii. Také kvalita optického přenosu je mnohem lepší – tato technologie nepodléhá vlivu prostředí, počasí ani rušení. Oproti třeba rádiovému provozu ji nelze tak jednoduše odposlouchávat, má tedy výhody i z hlediska bezpečnosti.

HN: Na trhu je patrný trend balíčkování služeb – zákazník dostane k připojení třeba i mobily a podobně. S tím se pojí slevy. Není to pro vás nevýhoda?

Ano, ale zákazník je zavázán na delší čas a bariéra přenosu služby jinam je pak větší. Zákazník, který chce unikátní službu se servisem a specializací, si musí pořídit datové připojení jiného typu.

Druhý velký trend je specializace. My věříme ve specializaci, nevytváříme masovou službu. My jsme tu pro firmy, které vědí, co chtějí, a nepotřebují ke kvalitní datové přípojce dostat ještě mobil nebo prostor pro webové stránky.

HN: Z dat se v posledních letech ale stala více méně komodita – nabídka na trhu je u všech poskytovatelů podobná a zákazník se rozhoduje hlavně podle ceny. Leckterá firma si asi řekne, že nepotřebuje speciální, garantované připojení a postačí jí běžný standard, který vaši konkurenti nabízejí domácnostem.

Samozřejmě budou vždy existovat klienti, kteří nebudou mít kvalitu připojení na prvním místě, pro ty tu vždy budou služby třeba na bázi xDSL (vysokorychlostní připojení, které využívá klasické měděné telefonní rozvody, pozn. red.). Ale ne vždy je produkt tím jediným parametrem, který rozhoduje. I na komoditním trhu jsou společnosti, které jsou spolehlivé a odborné, a na druhé straně zase firmy, které nejsou kredibilní. My si zákazníky umíme získat nekorporátním přístupem a tím, že máme profesionální tým a vlastní odborně spravovanou síť.

HN: To říkají určitě i vaši konkurenti. Co to ale znamená konkrétně?

Pokud zákazník potřebuje služby, které jsou šité na míru a o trochu složitější než ty standardně poskytované hráči jako T-Mobile nebo Cetin, pak musí jít za námi. Některé firmy mají specifické požadavky například na kapacitu a rychlost. Máte pravdu, že trend nyní je, že se všechny služby unifikují a balíčkují a sklouzávají do průměrnosti. My umíme nabídnout individuální služby, které nikým neoutsourcujeme. Je to, jako když si kupujete oblek v nákupním centru nebo od krejčího. Krejčí vám věnuje víc času a ušije vám to, co bude přesně vyhovovat vašim požadavkům.

Navíc jsme jediní na trhu, kdo zároveň neobsluhuje masový trh. Nejsme tedy zaplevelení procesy, které jsou třeba pro zpracování milionů požadavků drobných zákazníků. Když se pak něco stane – a ono se vždy něco stane, protože technologie nejsou dokonalé –, jsme schopní se zákazníkovi okamžitě věnovat a problém vyřešit.

Naší další výhodou je, že zhruba osm z deseti našich zákazníků umisťujeme na naši vlastní optickou síť. Máme tak kontrolu nad celou strukturou připojení – nade všemi vrstvami dat, která se po optické síti přenášejí.

HN: Kdo je váš typický zákazník?

Je to celkem široké spektrum firem. Malé i velké, od e-commerce start-upů se třemi lidmi až po velké firmy v průmyslu nebo velké elektrárny. Vždy jde zkrátka o firmy, které potřebují něco specifického, nestandardizovaného a potřebují, aby se operátor ohnul k nim, a ne opačně.

HN: Quantcom se také věnuje velkoprodeji datové kapacity. Jak velká část byznysu to je?

Z hlediska příjmů je poměr peněz od firemních zákazníků a za velkoprodeje kapacity zhruba půl na půl. A mění se to v čase. Tlak ze strany velkoprodejního zákazníka může být větší, protože jeho objednávka je co do kapacity násobně větší. Nemohu jmenovat konkrétní klienty, ale mohu říci, že dvě ze tří největších technologických firem na světě využívají na území Česka a Slovenska naši infrastrukturu. Taky téměř polovina společností, které se obchodují na pražské burze, využívají nás, a to buď úplně, anebo částečně.

HN: Když říkáte, že většinu zákazníků umisťujete na vlastní síť, jakou to má pro ně výhodu? Není jim to tak trochu jedno?

Jedno by jim to být nemělo. Nezapomínejte, že jde o společnosti, které mají třeba call centra nebo přes internet prodávají a na internetovém připojení jsou zcela závislé. Často je to alfa a omega jejich fungování. Pokud by konektivita vypadla, bude to pro ně znamenat zásadní výpadek příjmů. Pro nás zaměření jen na firmy takto dává smysl.

A je tu i jeden nový zásadní faktor, který nastupuje v souvislosti se soupeřením globálních mocností: bezpečnost. Než s námi ty obrovské mezinárodní firmy, které jsem zmiňoval, uzavřou smlouvu, dělají si u nás hloubkovou kontrolu – due diligence. To tu v minulosti nebylo. Nyní po nás tito klienti chtějí údaje, jako kdyby nás chtěli koupit. Často jsou to firmy ze zámoří s americkými standardy. Zde nějaké české cestičky ve smyslu, že se některým požadavkům na informace vyhoví jen částečně, zkrátka nefungují. Pokud klient tyto jasné a přesné odpovědi nezíská, tak jste ze hry.

HN: O jaké informace například jde?

Jsou to informace obchodního, vlastnického i procesního typu. Zjišťují i to, jaké máme modely pro udržení byznysu, co se stane při výpadcích a podobně. Zkoumají, jak jste připraveni na jejich budoucí požadavky. Tyto společnosti s námi neuzavírají smlouvy na tři nebo pět let, jak je jinde zvykem, jsou to často závazné a neodvolatelné smlouvy na patnáct dvacet let. Slovo neodvolatelné je tu dost podstatné a ukazuje unikátnost těchto vztahů. Takové smlouvy lze vypovědět jen kvůli hrubému porušení podmínek. Pokud by to nastalo naší vinou, znamenalo by to dost velké sankce.

HN: Tyto prověrky ze strany velkých klientů jsou nová věc?

To je otázka posledních tří let. Předtím to po nás zákazníci nikdy nechtěli. Souvisí to s citlivostí tématu kontrol. Týká se to samozřejmě jen těch úplně největších zákazníků a nás to stojí spousty peněz a úsilí. Plyne z toho ale jedna věc: když se Quantcomu u těchto firem daří uspět, tak i pro ty ostatní to může být punc toho, že něco děláme dobře.

HN: Před asi třemi roky celý tuzemský trh řešil doporučení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost v otázce využívání komponentů Huaweie. Jak jste se k tomu postavili vy?

Těmto požadavkům jsme samozřejmě vyhověli. Komponenty od Huaweie používají všechny firmy v našem oboru a za pouhé dva roky je lze těžko všechny vyměnit. Lze ale udělat to, že omezíte přístupy třetích stran do sítě. Například ve službách či podpoře přerušíte některé protokoly a cesty, jak se k informacím může taková třetí strana dostat.

HN: Ohrožuje váš byznys nástup 5G sítí? Přece jen se zákazníkům rozšíří možnost, jak získat superrychlé internetové připojení.

Kdysi měl takové obavy někdo v naší firmě, už když se spustilo 4G. Já jsem tehdy tvrdil, že náš byznysmodel je úplně jiný a že neztratíme jediného zákazníka. A čas mi dal za pravdu.

HN: 5G ale přinese větší kapacitu, rychlejší odezvu…

Stále jde o připojení vzduchem a to je nestabilní. Nikdy nedoručí to, co optika – garantovanou, stabilní službu. 5G bude určitě obrovský pokrok, ale firemní zákazník, náročný na kvalitu a stabilitu připojení, kvůli tomu rozhodně optiku nebude opouštět. Ani u skupiny zákazníků, kterým stačí obyčejný internet, k velkému odlivu nedojde. Někteří mohou odejít, ale noví k nám přijdou. Každý posun technologie vytváří mnohem větší a větší nároky na přenos a 5G nebude schopna všechny tyto nároky uspokojit. Spíš si myslím, že si nabídkou 5G budou někteří operátoři hlavně kanibalizovat vlastní zákazníky na xDSL technologiích.

HN: Co nabízí Quantcom v oblasti kyberbezpečnosti?

I této stránce věnujeme maximum pozornosti. Ale nelze si dělat iluze – pokud je útok velký a zacílený, není možné se mu úplně vyhnout. Navíc je ve většině případů problém hlavně lidský faktor na straně firem. Jsou věci, o které se zákazník zkrátka musí postarat sám. Ale pokud někdo chce například šifrování, můžeme ho zajistit.

HN: Velké téma je dnes pro firmy ochrana před DDoS útoky (útočníci při nich zahltí servery množstvím dat, což vede k nedostupnosti webu nebo služby). Umíte takovou ochranu poskytnout?

Umíme. Je to drahé řešení a musíte být mezinárodním hráčem, s přístupem do zahraničí, abyste byli schopni napadené cesty obejít. Firmy často říkají, že to zvládnou samy, ale když pak takový útok nastane, tak to může být masivní problém.

HN: Umíte klientovi říci i to, odkud je na něj takový útok veden?

Někdy ano, ale většinou to lze velice těžko.

HN: Jak přemýšlíte o budoucnosti Quantcomu. Dostáváte nabídky od potenciálních kupců?

O nás zájem je a je intenzivní, protože máme hodně infrastruktury. To samozřejmě investoři chtějí, protože za současného právního nastavení je tu takřka nemožné nové sítě budovat.

 

 

Tomáš Strašák (45)

Vystudoval mezinárodní obchod a evropskou integraci na pražské VŠE a Staffordshire University ve Velké Británii. Mezi lety 2000 a 2004 působil v někdejším Českém Telecomu a vedl tam tým mezinárodního datového prodeje. Od roku 2004 byl členem představenstva společnosti net4net, kde měl na starosti rozvoj. Když Dial Telecom v roce 2007 koupil net4net, stal se Strašák v Dialu obchodním ředitelem a členem představenstva. Od letošního ledna se firma jmenuje Quantcom.

 

Quantcom

Společnost, která se do ledna jmenovala Dial Telecom, založila v Praze v roce 2000 skupina manažerů z někdejší telekomunikační společnosti Globix. Původně se orientovala hlavně na obchod s hlasovými službami. Prostřednictvím nákupů různých telekomunikačních firem pak Dial začal budovat vlastní optickou infrastrukturu a zaměřil se na datové služby a internet pro firmy. Dnes má asi 10 tisíc firemních zákazníků, služby Quantcomu využívá téměř polovina společností na pražské burze. Je také velmi důležitým hráčem na velkoobchodním trhu datových kapacit a při přenosu dat napříč střední Evropou. Skupina má kolem 200 zaměstnanců a v roce 2020 vykázala konsolidovaný zisk EBITDA na úrovni 318 milionů korun.

Sdílejte článek

Nenechte si ujít novinky z Quantcomu

Přidejte si nás na sociálních sítích a mějte vždy přehled o dění ze světa B2B telekomunikace.

Quantcom Logo
Kontaktní údaje