Zdroj: Lupa.cz

Svět dnes doslova visí na datových sítích, bez kterých si už fungování společnosti nelze představit. Jak vlastně vypadá práce člověka, který tuto životně důležitou infrastrukturu projektuje a staví?

Moje práce je především manažerská a projekční. Vytvořím poměrně dost výkresů, které určují hlavní směry rozvoje a jeho důvody. Základním podkladem je mapa Brna s naší sítí i sítěmi dalších institucí a také územní plán a informace o probíhajících stavebních řízeních, které nám říkají, kam a jak se chce vyvíjet město. Smyslem je znát to vše s rozumným detailem i nadhledem a snažit se to zkombinovat se znalostí a potřebami zákazníků. Jen pro představu, máme tu takový jeden hlavní výkres naší optické sítě a u něj je údaj o celkové době úprav: 10 027 hodin. Ty jsem na něm převážně strávil já.

Překvapilo mě, že síť stavíte do kruhů. Já bych si představil spíše něco jako vločku.

Kruh je náš osud. Když jsme začali v letech 2002 až 2003 pokládat první optické kabely, vybralo se více lokalit v Brně, které měly přívod z národních optických síti a byly na sobě nezávislé. Mezi nimi se postavilo kruhové propojení, takový ekvivalent prvního městského silničního okruhu. Důvod byl praktický. Pokud vám takto zásadní páteřní síť někdo překopne bagrem, zákazník to nezaznamená, protože kruh automaticky zajistí signál po druhé trase. Tento přístup se nám se nám natolik osvědčil, že jsme naši síť stavěli v dalších navazujících kruzích. Dnes máme takových kruhů desítky a pokrývají 90 procent městských částí. Cílem je mít kruhovou topologii dostupnou v každé městské části.

Je to obvyklý přístup, nebo další operátoři postupují jinak? 

Myšlenka, že začneme budovat optickou síť, se zrodila na počátku milénia. Tehdy to byl ještě lokální operátor, kterého později společnost Quantcom koupila. V Brně tak od nuly vznikala pouze optická síť, nikoliv tehdy obvyklá kombinace metalické sítě a rádiového signálu. Na rozdíl od ostatních operátorů máme díky tomu v současnosti více v zemi položených optických kabelů a méně, ale za to podstatně lépe vybavených distribučních center.

V čem spočívá výhoda menšího počtu distribučních center?

Původně byla všude metalická síť Českého telecomu, a protože signál po metalickém vedení urazil bez problémů maximálně stovky metrů, bylo třeba zřizovat řadu distribučních bodů, kde se regeneroval a síť se větvila do odboček. Více méně byla uspořádána do hvězd. Protože distribučních míst bylo třeba hodně, umísťovala se všude možně, do sklepů, sloupků na ulicích, kde často nebylo možné zajistit podmínky, které ta technologie potřebuje. Jiní operátoři mají dodnes po městě desítky těchto malých distribučních bodů, které bývají slabými místy sítě a zdrojem problémů. My máme jen šest velkých robustních distribučních center, protože od začátku stavíme na optice. 

V Brně jste byli svého druhu průkopníci. Nakolik dnes město funguje na vaší síti?

Na začátku, tedy kolem roku 2003, měřila naše hlavní páteřní trasa zhruba 30 kilometrů, dnes máme ve městě přes 250 kilometrů zemních tras a více než 500 kilometrů optických kabelů. Ty jsou páteřní infrastrukturou pro všechna datacentra, administrativní a byznys centra, technologické a průmyslové parky. Pokrýváme značnou část kritické infrastruktury, na našich páteřních sítích fungují mobilní operátoři i operátoři, kteří si budují lokální sítě na sídlištích. V poslední letech jsme zajistili připojení stovek vysílačů pro mobilní 5G signál. Na trhu není pomalu nikdo, kdo by se s naší optikou nepotkal a nepoužíval ji.

Kolik lidí potřebuje firma jako Quantcom pro rozvoj datové sítě ve městě velikosti moravské metropole?

V Brně je zhruba 40 lidí přímo v Quantcomu a podle staveb pak 50 až 150 externích pracovníků u dodavatelů, kteří řeší výstavbu sítě a péči o ni. Hodně si zakládáme na know how, jež plyne z dlouhodobé zkušenosti našich zaměstnanců a spolupracovníků. Když se bavím s někým z HR velké firmy, a říkám mu, že u nás je řada kolegů 15, 20 i více let, tak na mě vždy valí oči. Ve výstavbě infrastruktury to ale má jasný smysl v té firemní paměti míst, lidí a postupů. V menším počtu pak zvládáme daleko větší síť a dovolím si tvrdit, že to dovedeme podstatně odpovědněji a zapáleněji než velké korporace, které mají často svoje pracovníky rozseté i po více státech. 

Jak se to projevuje?

Kdybych měl uvést typický příklad, kde na nás nikdo z konkurence nemá, tak zní následovně: v brněnském byznys centru sídlí firma, která přestěhovala výrobu do místního průmyslového parku a v rámci jednotek dnů potřebuje optické propojení mezi svou administrativou ve středu města a desítky kilometrů vzdálenou výrobní halou na okraji. Od nás ho v této šibeničně krátké lhůtě dostane. Stejně to funguje, když něco podobného vymyslí centrála našeho zákazníka v Londýně, protože identicky umíme zřídit propojení do světa

Optická síť se těší velmi dobré pověsti z hlediska spolehlivosti, jaká je její životnost fyzická i morální?

 Způsob, kterým síť stavíme my, se dá označit za současnou high-end optiku, kterou již svět, zvláště ten západní, opouští. Klíčové sítě jsou tam totiž vybudovány a optika se rozšiřuje do okrajových lokalit, například do menších obcí a ke koncovým uživatelům v rodinných domech. Tato takzvaná Fibre To The Home (FTTH) výstavba se provádí, dalo by se říci, trochu zjednodušeně a levněji. Z našeho pohledu ale nebude mít takovou životnost, s jakou pracujeme my. Když jsem zmiňoval projekt připojování 5G vysílačů, my jsme v rámci něj schopni garantovat životnost sítě a její parametry třeba na 40 let.

Znamená to, že když někde položíte svou optickou síť, nemusí se tam pak kvůli datovému připojení dlouhá léta kopnout do země?

My často říkáme vlastníkům domů, developerům nových projektů nebo lidem, kteří plánují rozvoj města: když tu postavíme optickou síť, je to řešení na desítky let dopředu. Pro srovnání já bydlím 15 let na jednom místě a distributor elektřiny za tu dobu svou infrastrukturu upgradoval už potřetí. To se nás prostě netýká. My jsme před 20 lety položili první optický kabel v plastové chráničce, koupili jsme ten nejlepší a optická vlákna v něm ještě nepoznala vrchol svojí kapacity. Technologie se pořád rozvíjí, umožňuje přepravovat větší a větší objemy dat a strop prakticky neexistuje. Pro zákazníky platí, že když k nim dostaneme náš kruh, získají dva světlovodivé tunely s nekonečnou kapacitou do celého světa.